Vývoj jemné motoriky aneb 1. úchop

vývoj úchopu u dětí

Ruka je vysoce vyvinutým a složitě specializovaným orgánem.

Na velmi malém prostoru se zde nachází 27 kostí, přes 20 kloubů a na pohybu se účastní 33 různých svalů a nervy, které je ovládají. Je velmi jemným a značně flexibilním nástrojem.
Její správná funkce je závislá na
schopnosti stereognozie, tj. poznávání předmětů hmatem a zjišťování jejich prostorových vztahů.

Psychomotorický vývoj dítěte

Je to nejdůležitější nástroj spolu s mozkem a okem, pomocí kterého člověk vstupuje do interakce s okolím.

Vývoj dítěte

Ruka je orgánem s mnoha funkcemi a velmi širokým užitím.

Její hlavní funkcí je však úchop, Patří do oblasti jemné motoriky, kde je pro výsledný pohyb důležitější pohybová koordinace než svalová síla.
Triáda »funkce ruky – lokomoce – komunikace« spolu souvisí z hlediska ontogeneze a fyziologie.
Kvalita úchopu závisí nejen na pohyblivosti kloubů a svalové síle, ale i na vzájemné svalové koordinaci a na zpětné vazbě, tj. povrchové a hluboké citlivosti.

Vývoj jemné a hrubé motoriky ruky

Psychomotorický vývoj miminka

Motorika se vyvíjí hned po narození a je pokračováním nitroděložního vývoje.

Dlaň plodu začíná být drážditelná asi v 10. až 11. týdnu.

Při jemné stimulaci dlaně škrábnutím dojde k ohnutí prstů – počátky úchopového reflexu.
Fétus však ještě v sevřené pěsti nic neudrží.
Ve 22. týdnu už drží předmět pevně.

 Vývoj motoriky probíhá zcela automaticky a jeho pořadí je stejné u všech jedinců. Vývoj je geneticky vymezen, ovlivňují ho však vnější i vnitřní faktory. Velmi důležitou roli ve vývoji hraje motivace dítěte (ideomotorika). Vývoj motoriky je závislý na zrání CNS a je charakterizován vývojovými stupni.

Těmito stupni se zabývá vývojová kineziologie. Pro určitý věk dítěte je potom charakteristický motorický vývojový vzor s vlastním kineziologickým obsahem i architektonickou stavbou jednotlivých struktur. Motorický vývoj úchopu je však především závislý na mentálním vývoji dítěte.

Vývoj dítěte

Vývoj kojenecké motoriky probíhá ve vývojovém gradientu, tj. postupné ovládání jednotlivých částí těla podle tělesného růstu.

1) Kefalokaudální směr – ovládání těla postupuje od hlavy dolů. Nejprve dítě začíná zvedat hlavičku, tzn. ovládá šíjové svalstvo, potom vyrovnává krční a později i bederní část páteře, tzn. ovládá trupové svalstvo, nakonec přichází lezení po kolenou a vrcholí v stoji na ploskách nohou.

2) Proximodistální směr – pohyby vycházejí nejprve ze středních oblastí těla a teprve později přecházejí na vnější partie, ruce či chodidla.

3) Ulnoradiální směr – vývoj úchopu od úchopového reflexu po špetku.

Motorický vývoj dítěte
Rozvoj dětské motoriky probíhá ve spirále.

Dítě si osvojí určitou motorickou dovednost do určitého stupně dokonalosti, pak se vrátí jakoby zpět, aby mohlo upevňovat své schopnosti pro další vývojový skok.

Při popisu postnatálního vývoje dělíme jednotlivá období na 4 trimestry podle klinického pozorování motorického projevu.

 

Pokračování:

1. trimestr aneb Základy pro kvalitní úchop